Zdravím, já jsem Anna, autorka tohoto blogu.

Občas píšu. O tom, co mě baví, co mám ráda, a taky o tom, co mě trápí nebo přímo štve.

Občas se potřebuju jen tak vypsat a občas se chci podělit o zážitky.

A někdy taky o tipy pro ty z vás, kteří by si chtěli zkusit plstění jehlou…

27. 02. 2023

kategorie   |

Jak jsem (téměř) zahodila korále

Před osmnácti lety jsem objevila rokajlové korálky a možnosti, jak s nimi pracovat. Koupila jsem si knížku a podle ní se sama učila z korálků tkát, šít, vyšívat. Objevila jsem na internetu skutečné umělkyně v této technice a toužila jsem dosáhnout jejich úrovně. 

Myslím, že se mi to skoro podařilo. Trvalo to spoustu let, ale našla jsem svůj vlastní styl, objevila možnosti korálkové výšivky a začala dávat podobu velkým brožím v podobě nočních motýlů a můr. Prokládala jsem je vyšívanými ptačími brožemi. A prodávala je. Vyrobit jeden každý z nich mi zabralo hodiny, dny, týdny doslova mravenčí práce. Dobře se prodávaly. 

Věčně jsem pracovala na zakázkách a byla čím dál otrávenější z neustále se opakujících přání. Snažila jsem se odmítat stejné zakázky, ale když jsem pak jednou po delší době polevila a někomu vyhověla, jiný zákazník mi vyčetl, že on byl odmítnut…

Pak jsem odjela pracovat na tři roky do zahraničí. Sama, bez rodiny. Najednou jsem měla spoustu času jen pro sebe, volné večery a víkendy. A přitom omezené možnosti prodeje v ​ČR. Potom pandemii a zavřené hranice. Už předtím jsem začala koketovat s rounem a plstící jehlou. Jen tak, pro zábavu. Zkoušela jsem vyrábět figurky a ty první pokusy pak dala své kočce na hraní…

Další pokusy jsem pak občas rozdávala dětem svých kolegů.

V těch divných měsících zavřených hranic a měst jsem chodila po lesích a v polích a přemýšlela. Doma pak experimentovala s rounem. A když se ty procházky přírodou s tím rounem spojily, vznikli první ptáčci. 

A já najednou věděla, že jsem našla, co jsem hledala. ​Že už nechci trávit dlouhé hodiny a dny nad droboučkou výšivkou, za kterou nikdy nenajdu odvahu si říct odpovídající cenu. Že je rouno doslova mazlivý materiál. Že má nekonečné možnosti. Že do něj můžu vkládat svoje sny a fantazii. A že mám nevyčerpatelný zdroj inspirace všude kolem sebe…

Ne, nezahodila jsem úplně korále. Používám je pořád. Doplňují mé ptáčky a patří k nim. A příležitostně si určitě zase něco pro radost korálkovou výšivkou vytvořím.

Ale úplně se k nim už nikdy nevrátím…